ALIBERNET

Odrůda vznikla v roce 1950 křížením odrůd Alicante Bouschet a Cabernet Sauvignon v Ukrajinském vědeckém ústavu vinohradnictví a vinařství v Oděse. Víno má velmi intenzivní tmavě červenou barvu a vůni po černém rybízu.

Al

ANDRÉ

Bylo vyšlechtěno Ing. Horákem na ŠS ve Velkých Pavlovicích křížením odrůd "Frankovka" × "Svatovavřinecké". Hrozny se musí sklízet velmi pozdě, aby se odbouralo co nejvíce kyselin na keřích. Při dobrém vyzrání jsou vína velmi kvalitní, harmonická, plná, s intenzivní červenou barvou. Při vysokých sklizních se však jakost vína snižuje.

An

ARIANA

Bylo vyšlechtěno Ing. Horákem na ŠS ve Velkých Pavlovicích křížením odrůd "Frankovka" × "Svatovavřinecké". Hrozny se musí sklízet velmi pozdě, aby se odbouralo co nejvíce kyselin na keřích. Při dobrém vyzrání jsou vína velmi kvalitní, harmonická, plná, s intenzivní červenou barvou. Při vysokých sklizních se však jakost vína snižuje.

Ar

AURELIUS

Odrůdu vyšlechtil ve ŠS ve Velkých Pavlovicích a v Perné z křížení "Neuburské" × "Ryzlink rýnský" Ing. J. Veverka. Povolena od r. 1983. Vína jsou plná, harmonická, s výraznými kyselinami typu Ryzlinku rýnského, hlavně u starších ročníků.

Au

CABERNET MORAVIA

Nová odrůda vyšlechtěna p. Glosem v Moravské Nové Vsi. Kříženec Zweigeltrebe a Cabernet Franc. Víno rubínově červené barvy, ve vůni i chuti cabernetový charakter. Vysoce kvalitní vína jsou z dobře vyzrálých hroznů, protože vyzrává pozdě a je nutné ponechat hrozny dlouho na keřích, aby se odbouralo co nejvíce kyselin, které v mladých vínech zpočátku rušivě vystupují. Zraje pomalu, ale je schopné vyzrát do hezké plnosti s příjemnými aromatickými látkami.

CM

CABERNET SAUVIGNON

Původem z Francie. Poskytuje vína výborné jakosti, která se velmi pomalu vyvíjejí a potřebují delší dobu stárnutí. Jsou plná, extraktivní, s vyšším obsahem tříslovin i kyselin, a proto je důležité vyzrání vína.

CS

DORNFELDER

Jde o poměrně mladou, středně rannou modrou moštovou odrůdu, do Státní odrůdové knihy ČR byla zapsána v roce 2004. Je původem z Německa, jde o křížence dvou novošlechtěných odrůd Helfensteiner a Heroldrebe. Díky své vysoké úrodnosti je Dornfelder zařazován mezi kvantitativní odrůdy. Víno je tmavě červené, středně plné, mírně aromatické a rychle vyzrává.

Df

FRANKOVKA

Je to velmi stará odrůda, na její původ je mnoho pohledů – Německo, Dolní Rakousko, Chorvatsko. Vína mají intenzivní až ohnivou barvu, vůně připomíná jádra peckovin. Chuť je plná, výrazná s pěkným taninem. Kvalita vína je závislá na vyzrálosti. Při vysokých výnosech vystupují výrazně ostré kyseliny.

Fr

HIBERNAL

Je pozdní interspecifická odrůda. Vyšlechtěn v Německu (Ryzlink rýnský × Seibel). Vhodný pro výrobu tzv. biovína.

Hi

CHARDONNAY

Stará francouzská odrůda, která se pěstuje po celém světě. U nás je zamíchána ve výsadbách s Rulandským bílým, kterému je vzhledově podobná. Dosahuje nižší úrody, s vyšším obsahem cukru a kyselin. Víno je plné, extraktivní, s výraznými kyselinami. V současné době patří k nejvíce vyhledávaným bílým vínům světa.

Ch

CHARVÁT - SLOVÁK

Odrůda odolná vůči houbovým chorobám. Víno má výrazné aroma po lesních jahodách až nepříjemně aromatická. Ve Francii se vžil název "liščina".

Cha

IRSAI OLIVER

Velmi raná odrůda, vhodná pro výrobu burčáku. Výnos je nízký až střední. Víno je muškátové chuti s nižším obsahem kyselin. Poskytuje líbivý hrozen, příjemné muškátové chuti, proto může být využíván i pro přímý konzum.

IO

MERLOT

Pochází z Francie. Je to pozdní moštová modrá odrůda, jejíž přesný původ křížením není znám. Víno je plné, výborné kvality a chuti, tmavé barvy. Merlot je poněkud jemnější, kulatější a především bohatý na taniny, než Cabernet Sauvignon. Obě odrůdy se často kombinují, aby se vzájemně doplňovaly. Dobrý Merlot lze poznat podle vůně a chuti červeného ovoce (obvykle třešně, někdy červený rybíz).

Me

MODRÝ PORTUGAL

Nepochází z Portugalska – od pradávna se však pěstuje v Dol. Rakousku a v Maďarsku, odtud se rozšířila do ostatních evropských států. U nás se pěstuje ve všech vinařských oblastech. Při středních výnosech poskytuje dobré' jemně aromatické' víno s harmonickou chutí s nižším obsahem tříslovin. Při nadměrných výnosech nebo při studeném ročníku jsou vína méně barevná, málo extraktivní, s výraznými kyselinami.

MP

MUŠKÁT MORAVSKÝ

Odrůdu vyšlechtil Ing. V. Křivánek v Polešovicích křížením odrůd "Muškát Ottonel" × "Prachtraube". Vína jsou středně plná, harmonická s výrazným muškátovým buketem, vhodným ke zcelování pro výrobu značkových vín. Má menší obsah kyselin. Aromatické muškáty jsou vhodné pro výrobu nealkoholických nápojů a šumivých vín.

MM

MÜLLER THURGAU

Pochází z Německa z Geisenheimu, kde ji r. 1882 ze semene vypěstoval Prof. Müller. Donedávna se předpokládalo, že vznikla křížením odrůd "Ryzlink rýnský" × "Sylvánské". Genetické rozbory opřené o analýzu nukleových kyselin ukazují, že rodičovskými odrůdami byly "Ryzlink rýnský" a "Chrupka bílá". Je u nás nejrozšířenější odrůdou. Vína jsou středně plná, harmonická, spíše jemná, příjemně muškátově až broskvově aromatická, příjemné harmonické chuti. Při školení je nutno věnovat pozornost dostatečnému obsahu kyselin, které se snadno odbourávají a víno pak rychle stárne a rozšiřuje se jeho chuť do nepříjemných tónů. Jsou vhodná na zcelování i jako odrůdově čistá.

MT

NEUBURSKÉ

Pochází z Rakouska, odkud se po r. 1850 rozšířila. Je křížencem "Rulandského bílého" a "Sylvánského zeleného". Vína této odrůdy jsou plná, extraktivní, jemně aromatická, bez výrazných rozdílů v kvalitě mezi ročníky. Dobře se hodí k výrobě vín s přívlastkem.

Ng

PÁLAVA

Odrůda vznikla v r. 1953 křížením odrůd "Tramín červený" × "Müller Thurgau" ve Velkých Pavlovicích a v Perné, šlechtitelem je Ing. Veverka. Vína jsou plná, harmonická, kořenitá, někdy s jemnými vanilkovo-tramínovými tóny, jindy s výrazným tramínovým aroma. Ležením v láhvi se dosahuje charakter i kvalita po Tramínu. Je vhodná i do směsi s neutrálními a méně kvalitními víny, jimž dodává buketnost.

Pa

ROSÉ

Samostatný druh, mezistupeň mezi červeným a bílým vínem. Zahrnuje širokou škálu barev a odstínů (pivoňka, fialka, losos, koroptví oko, meruňka), vůní a chutí. Připravuje se z modrých hroznů, a to zpravidla třemi základními metodami, které zahrnují množství variací: 1. přímé lisování celých hroznů 2. krvácení – samovolné odtékání moštu ze rmutu, 3. krátká macerace – tato metoda je nejnáročnější na zkušenosti a odhad vinaře, délku a způsob macerace.

Ros

RULANDSKÉ BÍLÉ

Pochází z Francie – pravděpodobně vznikla jako pupenová mutace z Rulandského šedého (Pinot gris) a bylo označeno jménem Pinot blanc. Vína jsou plná, zeleno-žluté barvy, s jemnou květnatou vůní, s plnou extraktivní chutí, připomínající skývu chleba. Zráním víno nabývá na kvalitě.

RB

RULANDSKÉ MODRÉ

Víno je plné, jakostní, v mládí ostružinové chuti, v plné zralosti sametové, kořenité s hořkomandlovou příchutí. Kvalitu a odrůdovou charakteristiku získává zráním v láhvi i sudech, nejvyšší jakosti se dosahuje po delším ležení na láhvi. Barva je světlejší, u starších vín až cihlově červená.

RM

RULANDSKÉ ŠEDÉ

Původ v Burgundsku – je pupenovou mutací Rulandského modrého. Kvalita vín je vysoká, nejen v důsledku vysoké cukernatosti hroznů, ale i vysokým obsahem extraktivních látek. Zráním víno nabývá na kvalitě. Z této odrůdy se v mnohých oblastech a ročnících provádějí pozdní sklizně, z nichž se vyrábějí vína, která připomínají tokajské výběry.

RŠ

RYZLINK RÝNSKÝ

Pochází pravděpodobně z Porýní, kde vznikl jako samovolné křížení lesní révy s některým kultivarem dovezeným do tamní oblasti Římany. Víno je barvy zelené a zlatě žluté, vůně slabě muškátové, připomínající vůni kvetoucích lip. Chuť je plná, harmonická, vyniká při ležení v láhvi. Nejvyšší jakosti vína dosahují při přezrání hroznů u pozdních sběrů.

RR

RYZLINK VLAŠSKÝ

Odrůda vznikla pravděpodobně ve Francii a odtud se rozšířila do Německa a později do Rakouska. Vína jsou kvalitou závislá na poloze a množství sklizně. Vyznačuje se světle zelenou barvou, jemnou nevtíravou vůní s jemně ovocnými tóny a svěží chutí s typickou kyselinkou.

RV

SAUVIGNON

Původ není zcela objasněn, pravděpodobně pochází z Francie. Existují dva podtypy Sauvignonu - žlutý maloplodý ("Sauvignon jaune = Sauvignon petit") a zelený velkoplodý ("Sauvignon vert"). Mají speciální aroma podle stupně vyzrálosti hroznů a podle půdně-klimatických podmínek. Je zelenožluté barvy, s typickou vůní po zralých broskvích, grapefruitu nebo černém rybízu. V horších ročnících, kdy bývá vyšší obsah kyselin, je vůně pichlavě kopřivová. Takový typ vína je málo ceněný a označuje se jako nezralé víno.

Sg

SVATOVAVŘINECKÉ

Snad pochází z Médocu obce Laurent (odtud synonymum "Saint-Laurent"). Výnosy má méně vyrovnané. Vína mají výraznější třísloviny a kyseliny, intenzivní tmavě červenou až rubínovou barvu, jemnou svěží vůni a plnou až smetanovou chuť. Připomíná povidla až černý rybíz. Stárnutím se zlepšuje jejich harmoničnost. Kdysi bývalo rozšířeno i v západní Evropě, ale pro příliš drsný typ červeného vína postupně vymizelo. Pěstuje se hlavně u nás a v Rakousku.

Sv

SYLVÁNSKÉ ZELENÉ

Původ není zcela určen - spekuluje se o Francii, rumunské Transylvánii, Rakousku. V Německu je to nejpěstovanější odrůda. Vína mají neutrální harmonickou chuť s náznakem kořenitosti, někdy až travnatou, jsou extraktivní s příjemnou kyselinou, vhodná ke zcelování. Při vysokých úrodách se však výrazně zhoršuje jejich kvalita.

SZ

TRAMÍN ČERVENÝ

Původ není zcela jasný – snad starověký Řím, obec Tramín v jižních Tyrolech, jižní Francie. Vína zlatožluté barvy jsou kvalitní, plná, buketní se specifickým kořenitým aroma. Pro zvýšení výraznějšího buketu se doporučuje rmuty nechat krátce nakvasit. Dosahuje pravidelně cukernatosti na přívlastková vína, avšak vzhledem k nízkým a nepravidelným sklizním se stále méně vysazuje.

TČ

VELTLÍNSKÉ ZELENÉ

Pravděpodobně pochází z Dolního Rakouska, kde se také v současné době nejvíce pěstuje. Víno je pepřnatě kořenité, někdy hořkomandlové, jindy s lipovou vůní na sprašových půdách. Z dobře vyzrálých hroznů nám dává vína vysoce jakostní, světle zelené až nazlátlé barvy s medovou lipovou vůní, plnou harmonickou chutí s příjemnou hořčinkou.

VZ

ZWEIGELTREBE

Byla vyšlechtěna ve 30. letech v Klosterneuburgu F. Zweigeltem. Pochází z křížení odrůd "Frankovka modrá" a "Svatovavřinecké". Za účelem dosažení dobré jakosti vína se musí hrozny vždy odzrnit. Třapina je totiž bohatá chlorofylem a nesmí se vyluhovat do moštu. Jinak jsou vína neharmonicky trpká. V dobrých ročnících kvalitní vína, bohaté barvy do fialova, s jemnou tříslovinou.

Zw